Proč ho používáme?

• snadno
• rychle
• najít podstatu

Tvorbu Paretova grafu zahájíme tím, že data z tabulky zpracujeme v sestupném pořadí do sloupcového grafu. Nejvyšší počet vykázala vada J, takže první sloupeček je vysoký 12. Druhý nejvyšší četnost vykázaly vady F a I, proto následující dva sloupečky budou vysoké 10 atd. Nejnižší výskyt měly vady A a H, proto jako poslední budou tyto dva sloupečky vysoké 1.

První sloupeček necháme stát a druhý „vytáhneme“ nad něj. Třetí sloupeček „vytáhneme“ nad druhý „vytažený“. Čtvrtý sloupeček „vytáhneme“ nad třetí „vytažený“ atd.

Takto vytvoříme grafický součet výskytu všech vad. Celkový počet vad byl 60.

Ptáme se, které vady představují většinu výskytu. Za většinu považujeme hodnotu okolo 80%. Jestliže 60 je 100% → pak 6 je 10% → 12 je 20% → 60 – 12 = 48 je 80%. Vedeme rovnoběžku ve výšce 48. Tato rovnoběžka nám rozdělí „vytažené“ sloupečky na dvě části. V místě, kde dochází k rozdělení „vytažených“ sloupečků vedeme svislou osu, která nám rozdělí původní sloupečky na dvě části.

První část sloupečků je menšina vad, která představuje většinu výskytu.

V našem případě vady J, F, I, C, D, K představují 80% všech. Jestliže se zaměříme na odstranění těchto vad, potom máme většinu zmetkovitosti odstraněné a vyřešené.

Paretův graf identifikuje menšinu příčin, která způsobuje většinu důsledku (problému). Jestliže vyřešíme tuto menšinu příčin, odstraníme tím většinu problému!

V jedné firmě jsme do Paretova grafu seřadili všechny zákazníky, a za kolik korun od nás nakoupili. Firma měla za rok asi 1.000 zákazníků. Téměř přesně nám vyšlo, že prvních 20% zákazníků nám zaplatilo 80% všech peněz.

Pokud máme dostatek sloupečků, tak nám vychází Paretovo pravidlo, že 20% příčin způsobuje 80% důsledků – Pravidlo 80 / 20.

Pokud máme málo sloupečků (jako v našem případě), tak toto pravidlo (většinou) nevychází.